Staromódní očkování proti koronaviru zabralo proti jeho různým kmenům. Vědci jsou opatrně optimističtí
28.04.2020 09:47Podle odborného časopisu Science se poprvé podařilo prokazatelně ochránit pomocí očkování zvířata blízká člověku před nemocí COVID-19.
Tato vakcína byla přitom vyrobená poměrně staromódním způsobem z umrtveného viru, ale u opic zabrala, a navíc u nich ani nevyvolala žádné vedlejší účinky. Díky tomuto úspěchu už začali vědci v polovině dubna s testováním tohoto očkování i na lidech.
Vědci ze Sinovac Biotech, soukromé čínské společnosti se sídlem v Pekingu, podali dvě různé dávky své vakcíny COVID-19 celkem osmi opicím druhu makak rhesus. O tři týdny později zavedli do jejich plic virus SARS-CoV-2, virus, který způsobuje COVID-19. U žádné z opic se infekce plně nevyvinula.
Primáti, kterým byla podána nejvyšší dávka vakcíny, měli přitom nejlepší imunitní odpověď. Sedm dní poté, co dostali virus, nebyli vědci schopní detekovat virus v hltanu ani v plicích žádného z nich. Některá zvířata s nižším dávkováním sice virus pocítila, ale zdá se, že infekci bez problému zvládla, uvedl tým Sinovac ve zprávě zveřejněné na serveru předtisku bioRxiv.
Výsledek ještě podtrhuje stav čtyř makaků z kontrolní skupiny, jimž vakcína nebyla podána, ale virus dostali. U všech se objevila vysoká hladina virové RNA v několika částech těla a vznikl u nich těžký zápal plic. „Výsledky nám dávají hodně důvěry, že očkování bude fungovat i u lidí,“ říká Meng Weining ze Sinovacu.
Opatrný optimismus
Pokus z Pekingu sice ještě neprošel recenzním řízením, s opatrným optimismem se k němu ale vyjadřuje také řada předních světových expertů, například německý virolog Christian Drosten – jeden z objevitelů původního viru SARS a současně první autor testu, který je schopný odhalit nový koronavirus.
„Líbí se mi,“ komentoval pro Science toto očkování Florian Krammer, virolog na lékařské fakultě Icahnovy Univerzity v New Yorku, který je spoluautorem zprávy o vývoji mnoha různých vyvíjených vakcín proti nemoci COVID-19. „Je to opravdu staromódní přístup, stará škola, ale mohlo by to fungovat. Nejvíc se mi líbí, že tuto vakcínu by mohlo vyrábět mnoho společností, a to i v chudších zemích,“ uvedl.
Výhrady z Pittsburghu
Naopak skeptický je Douglas Reed z University of Pittsburgh, který sám pracuje na vývoji očkování proti novému koronaviru. Podle něj byl počet zvířat příliš malý na to, aby přinesl statisticky významné výsledky. Má také problém s tím, jakým způsobem v Sinovacu kultivovali virus, kterým pak opice nakazily; je podle něj možné, že pak výsledky nebyly dostatečně reprezentativní.
Dalším problémem podle něj je, že u opic se nevyskytují nejzávažnější příznaky, které způsobuje SARS-CoV-2 u lidí. Vědci ze Sinovacu to přiznávají; i podle nich „je ještě příliš brzy na definování nejlepšího zvířecího modelu pro studium SARS-CoV-2“. Přesto je podle nich vývoj nemoci u makaků velmi podobný tomu, jak se nemoc projevuje u lidí.
Studie se také zabývala široce rozšířenými obavami, zda nemůže být očkování spíše nebezpečné. Dřívější pokusy na zvířatech s vakcínami proti příbuzným koronavirům SARS a MERS totiž ukázaly, že nízké hladiny protilátek mohou vést k horšímu průběhu nemoci, takže poškození plic je pak horší, než by bylo bez očkování. Tým Sinovacu ale nenašel žádný důkaz poškození plic u očkovaných zvířat. Na potvrzení nebo vyvrácení tohoto podezření je ale třeba ještě mnohem rozsáhlejšího výzkumu.
—————
